| | | | |


Drobečková navigace

Titulní strana || Aktuálně

Kniha Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: případy České republiky a Slovenska

 Počátkem června 2016 vyšla v nakladatelství Leges nová publikace "Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí" případy České republiky a Slovenska", která shrnuje dosavadní výstupy grantového projektu. Monografie pojednává o motivacích států k uzavření a plnění smluv o lidských právech a dále se zabývá jednotlivými oblastmi "života" mezinárodních lidskoprávních smluv od jejich uzavírání, ratifikace, uplatnění výhrad, přes implementaci v domácí legislativě až po jejich aplikaci v každodenní praxi vnitrostátních soudů.

Plný text publikace je dostupný na uvedeném odkazu.

Seminář Politics of adopting international human rights treaties na Oxfordské univerzitě

Dne 10. března 2016 vystoupili Jozef Janovský, Katarína Šipulová a Hubert Smekal na semináři organizovaném oxfordským Centre for Socio-Legal Studies a Oxford Human Rights Hub s prezentací výkající se globálních trendů v přijímání mezinárodních lidskoprávních závazků autoritativními a demokratickými režimami. 

Konference "Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: příklady České republiky a Slovenska"


Dne 15. října 2015 se v Praze v prostorech Vily Grébovky uskutečnila konference spoluorganizovaná řešiteli projektu, Institutem Central and Eastern European Law Institute (CEELI) a Českou společnosti pro evropské a srovnávací právo "Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: příklady České republiky a Slovenska". 

Česká republika opakovaně zdůrazňuje, že lidská práva zaujímají v její zahraniční politice klíčové místo. Koncepce zahraniční politiky ČR z roku 2015 označila zásady „demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, úcta k lidské důstojnosti, rovnost a solidarita a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva“ za základní hodnotové východisko české zahraniční politiky (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2015: část 3). Další fenomény úzce související se široce rozkročenou problematikou lidských práv, jako třeba zajištění důstojného života, univerzalita a nedělitelnost přirozených lidských práv, sociální dialog, zapojení se do práce v Radě OSN pro lidská práva, a v dalších orgánech OSN, Rady Evropy, OBSE a v Mezinárodní organizaci práce či Evropské unie, jsou v zahraničněpolitickém působení státu považovány za „základní cíle zahraniční politiky České republiky“ (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2015: část 4.3.). Obdobné proklamace se objevovaly i v předchozích dokumentech vytyčujících hlavní směry a záměry české zahraniční politiky.

Již z výše uvedených krátkých útržků oficiální koncepce vyplývá, že Česká republika se chce prezentovat jako stát, který své působení v oblasti lidských práv „bere vážně“. Pro mezinárodní důvěryhodnost subjektu, jenž se snaží hrát na normativní strunu, je vysoce přínosné, aby sám vystupoval jako lidskoprávně vzorný aktér. Jeden z důležitých elementů mezinárodní lidskoprávní “výkonnosti” státu přitom představuje ochota mezinárodně se zavazovat k určitému jednání. Konference organizovaná Právnickou fakultou MU v rámci výzkumného projektu „Mezinárodní lidskoprávní závazky České republiky“ ve spolupráci s Institutem CEELI a Českou společností pro evropské a srovnávací právo otevírá problematiku mezinárodních smluv o lidských právech v České republice a na Slovensku. Konference rozebírá nejen specifika mezinárodních lidskoprávních smluv, ale zaměřuje se rovněž na proces jejich sjednávání a ratifikace a následně na jejich dopad v národní právní, politické a společenské realitě.

Jedním z cílů konference bylo otevřít doposud spíše opomíjenou problematiku podmínek, za nichž dochází k uzavírání mezinárodních smluv o lidských právech, a přivést k diskusi u společného stolu experty z řad teoretiků i praktiků.

Konference probíhala ve čtyřech panelech, které se soustředily na obecné otázky postavení lidskoprávních smluv v mezinárodním právu (I), specifiká sjednávání a ratifikace mezinárodních lidskoprávních smluv (II), lidskoprávní smlouvy v národním právním řádu (III) a lidskoprávní smlouvy a vybraní národní aktéři (IV). 

Za výzkumný tým na konferenci vystoupili:

Hubert Smekal Jozef Janovský s přípěvkem Mezinárodní lidskoprávní závazky České republiky a Slovenska: současné trendy a výzvy,

Petr Kilian s příspěvkem Zvláštnosti postavení lidskoprávních smluv v mezinárodním právu,

Vladimír Týč s příspěvkem Výhrady k mezinárodním lidskoprávním smlouvám, 

Ivo Pospíšil s příspěvkem Postavení lidskoprávních smluv v českém ústavním pořádku a judikatuře ÚS

Katarína Šipulová (ve spoluautorstve s Janem Petrovem) s příspěvkem Mezinárodní lidskoprávní smlouvy v judikatuře obecných soudů. 

 


Vystoupení v rámci Berkeley Comparative Anti-Discrimination Law Virtual Study Group

Hubert Smekal a Jozef Janovský vystoupili 21. září 2015 s prezenací na téma "Understanding International Human Rights Commitments" Control Mechanisms, Legitimacy and Domestic Change" v rámci semináře pořádaného UC Berkeley School of Law. Paper k prezentaci je k nalezení zde: http://ohrh.law.ox.ac.uk/wordpress/wp-content/uploads/2015/09/Smekal-et-al_Understanding-Int-HR-Commitments-1.pdf

 

 

Příspěvek na konferenci "Listina základních práv Evropské unie: pět let poté aneb jeden lidsko-právní katalog (ne)stačí?"

Katarína Šipulová prezentovala v květnu 2015 na konferenci organizované Českou společností pro evropské a srovnávací právo a Ministerstvem zahraničních věcí příspěvek zabývající se aplikováním Listiny základních práv EU v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a soudů nižších stupňů. 

 

Navazující aktivity k „Ideology, veto players and international human rights commitments in post-communist regimes“

Jozef Janovský a Hubert Smekal prezentovali v prosinci 2014 pokročilejší verzi příspěvku „Ideology, veto players and international human rights commitments in post-communist regimes“ na prestižním semináři MultiRight při konsorciu PluriCourts v Oslu. Další draft následně v lednu 2015 rovněž v Oslu představila na navazující konferenci k „International Courts and Domestic Politics“ Katarína Šipulová.

 

Publikační aktivity v roce 2014

V roce 2014 publikoval náš grantový tým v rámci projektu kapitoly ve dvou publikacích. Jednak Vladimír Týč a Linda Janků sepsali text „Výhrady k mezinárodním lidskoprávním smlouvám“, který vyšel v knize Pavla Šturmy a Zuzany Trávníčkové s názvem Výklad a aplikace mezinárodních smluv v průběhu času (http://www.pfuk-shop.cz/shop_prf/e-products.nsf/d518191a510a4d20c125679e0034a674/8fdb0364e8b5dacfc1257d47002edc74?OpenDocument) u České společnosti pro mezinárodní právo. A za druhé, Hubert Smekal a Ivo Pospíšil přispěli kapitolami na témata „Společenskovědní výzkum lidských práv“, „Lidská práva v mezinárodních vztazích – teoretické reflexe“ (spolu s Petrem Preclíkem) a „Ústavní soudnictví a lidská práva“ do knihy Lidská práva v mezinárodní politice (http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/lidska-prava-v-mezinarodni-politice.p1947.html), která vyšla u nakladatelství Wolters Kluwer pod autorským vedením Pavla Dufka a Huberta Smekala. 

International Courts and Domestic Politics


Abstrakt Kataríny Šipulové, Huberta Smekala a Jozefa Janovského obstál v konkurenci 70 návrhů a byl vybrán mezi 16 příspěvků, které byly prezentovány na konferenci "International courts and domestic politics" 11. - 12.  září 2014 v Kodani. Autoři vystoupili s příspěvkem na téma Ideology, veto players and international human rights commitments in post-communist regimes: The cases of the Czech Republic and Slovakia.

 

Ideology, veto players and international human rights commitments in post-communist regimes: The cases of the Czech Republic and Slovakia.

Šipulová Katarína – Janovský Jozef – Smekal Hubert 

What motivates states to ratify international human rights treaties remains an unanswered question in political science. Many tentative explanations for the observed variance in ratification patterns have been proposed; some are based on intrinsic characteristics of the treaties (the substance of the protected rights and the control mechanism), others are tied to external factors (having originated either from pressure of the international community or in the domestic political system). Yet the empirical evidence supporting the proposedhypotheses remains unsatisfactory. We aim to contribute to this discussion by providing a new systematic examination of the commitment practices in two post-communist countries: the Czech Republic and Slovakia. While both countries have experienced very similar international development, propelled by the same international incentives and constraints, their internal political experience differs significantly. This case selection allows us to focus on how domestic political factors and treaty characteristics interact to determine the commitment behaviour.

We focus on two particular research questions. First, building upon a vast analysis of coalition programmes, we examine whether Czech and Slovak governments claiming to protect certain human rights are more likely to act accordingly and aim to adopt related international human rights commitments. Second, drawing on Tsebelis’s conceptions of institutional veto playocus on how domestic political factors and treaty characteristics interact to determine the commitment behaviour.atification patterns have been proposed; some are based on intrinsic characteristics of the treaties (the substance of the protected rights and the control mechanism), others are tied to external factors (having originated either from pressure of the international community or in the domestic political system). Yet the empirical evidence supporting the proposedhypotheses remains unsatisfactory. We aim to contribute to this discussion by providing a new systematic examination of the commitment practices in two post-communist countries: the Czech Republic and Slovakia. While both countries have experienced very similar international development, propelled by the same international incentives and constraints, their internal political experience differs significantly. This case selection allows us to fers and policy change, we assess the impact of various actors in the domestic political arena on the willingness of the states to commit to human rights treaties. We explore whether the key influence lies within the government, the parliament or the president, all of whom are involved in the ratification process. Answers to the both questions are based on a quantitativeanalysis of the Czech and Slovak ratification process of 192 human rights treaties and are complemented by a closer look at a few of the most influential cases.


nahoru